Jak slavit netradičně Velikonoce? Jeďte do zahraničí a zažijte zvyky jiné země. Tento nápad se zrodil zcela spontánně, vybrali jsme si pro tuto příležitost Polsko, konkrétně Krakov. Krakov je město králů a klenot mezi polskými městy, jehož jádro je na seznamu světového dědictví UNESCO, nabízí mnoho historických památek a možností jak trávit volný čas nejen o Velikonocích. Toto jsou naše Velikonoce v Krakově.
326 m
mínus 135 m pod zemí
cca 26 km
Kościuszkova mohyla, Důl Wieliczka
0 turistických známek
POBYT:
- 4 NOCI
DOPRAVA:
- VLAK
- BUS
PRO:
- TURISTÉ
- RODINY
- Lenoši
UBYTOVÁNÍ:
- HOTEL
POVRCH:
- DŮL
- MĚSTO
PODMÍNKY:
- DÉŠŤ
- VÍTR
- ZATAŽENO
VELKÝ PÁTEK
Do Krakova přijíždíme na Velký Pátek autobusem, nočním spojem z Prahy, na autobusové nádraží v 6h ráno. Prvním úkolem bylo uschovat si zavazadla, protože check-in v hotelu byl od 14 hod a s ohledem na plánovaný výlet za město, jsme potřebovali najít úschovnu. V budově vlakového nádraží jsme si koupili lístek do našeho prvního cíle, města Wieliczka. Poté zjišťujeme, že nemáme drobné na úschovu kufrů, která byla pouze na mince. Doporučujeme vám si na to dát pozor, papírové bankovky zkrátka do otvoru na mince nedáte, automat vyžaduje 20 PLN/DEN. Jdeme si znovu vystát frontu, kde jsme si původně koupili vlakovou jízdenku, ale u přepážky nám s výměnu peněz nevyšli vstříc. Zkoušíme to dál. Naštěstí obchody, jako trafika nebo pekárna brzy otevřeli, povedlo se nám peníze rozměnit asi až na čtvrtý pokus, byl to boj, měnič bankovek zde nenaleznete. Máte stejnou zkušenost?
Odlehčeni od kufrů jsme jeli vlakem pár minut od Krakova do stanice Wieliczka Rynek Kopalnia, odkud už nebylo daleko k Solnému dolu, našemu prvnímu pohádkovému místu.
WIELICZKA
Solný důl Wieliczka (Kopalnia soli Wieliczka)
Jestli jste fanoušci světa Pána Prstenů a máte rádi obrovské trpasličí síně města Moria, tak určitě toto pohádkové místo navštivte. Vstupenky do Solného dolu doporučujeme koupit dříve online, vyměníte si je na místě, a pak už jen v určeném čase čekáte na průvodce. Prohlídka není v českém jazyce.
Turistická trasa při 17-18°C, dlouhá 3,5 km přes 20 komor, zahrnuje prohlídku historických i mýtických solných soch, u kterých kromě skutečného a vědeckého vysvětlení vzniku rozsáhlých solných ložisek, je návštěvníkům také přiblížena pověst o vzniku dolu, legenda o prstenu svaté Kingy nalezeném v první hroudě soli. Zpřístupněné komory se nacházejí v hloubkách od 64 do 135 metrů. Důl je právem nazýván „polskou solnou katedrálou“, za pozornost totiž stojí velké klenuté síně, kaple a podzemní solné jezero.
Solný důl Wieliczka, byl v provozu nepřetržitě od 13. století až do roku 1996 a patří k nejstarším světovým solným dolům vůbec (úplně nejstarší šachta byla otevřena v r. 1248, v nedalekém dole Bochnia) a je zapsán od roku 1978 na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Wieliczka město
Z dolu na povrch se návštěvník dostane výtahem úplně na jiné místo, od vstupu vzdálené asi 15 min. My jsme se vraceli ke vstupu kvůli uloženému batohu a pak směr vlak, který nám ujel. Vy si naopak můžete místo ještě víc projít. Solný důl je bezesporu nejvýznamnější atrakcí obce, ale kromě něj stojí za pozornost i shlédnutí architektonických památek souvisejících s historií a kulturou města. Tyto zahrnují Zámek Solnice (bývalé ředitelství dolů Bochnia a Wieliczka) a krásné sakrální stavby. Cesta z dolu nazpátek vede okolo kostela sv. Klementa, zámku Župný, kde je expozice s historií Wieliczky z posledních desetiletí a jediná sbírka solniček v Polsku, a poté malým parkem k hlavní bráně Solného dolu.
KRAKOV
Krakovské ghetto
V Krakově jsme měli další předem naplánovaný program – prohlídku továrny Oscara Schindlera, před prohlídkou s respektem navštěvujeme Náměstí Hrdinů ghetta v Krakově, kde se nachází pomník připomínající krakovské ghetto sestávající ze 70 židlí. Tento pomník připomíná hrůzy holokaustu za 2. světové války, náměstí sloužilo jako shromaždiště židovského obyvatelstva, které bylo tříděno dle věku, pohlaví a fyzické zdatnosti. Nedaleko náměstí naleznete pozůstatek zdi z židovského ghetta, které se zde krčí mezi budovami a připomíná toto jedno z nejsmutnějších historických období.
Schindlerova továrna
Schindlerova továrna, polsky Fabryka Emalia Oskara Schindlera, byla založena roku 1937 třemi židovskými podnikateli. Ze začátku vyráběla mnoho typů kovových výrobků.
Během druhé světové války se tato fabrika musela využívat pro válečné účely, a proto se v ní začaly vyrábět nábojnice. Byl to tah ze strany Oskara Schindlera, v té době majitele továrny, aby se výroba stala důležitou a nezavřeli ji. Schindler ve fabrice zaměstnával židy, čímž je zachraňoval před osudem koncentračního tábora. Německo potřebovalo pracovní sílu, která je bude podporovat ve válce, a tím pádem bylo Schindlerovi povoleno židy zaměstnávat. Ačkoliv byl jeho prvotní motiv finanční, netrvalo dlouho a těchto lidí si začal vážit, řádně jim platil a dával najíst.
Od roku 1948 byla fabrika využívána na výrobu telekomunikačních zařízení. Teprve v roce 1993 nabrala budova dnešní slávu, protože její příběh byl vyprávěn v světoznámém filmu Schindlerův seznam, který natočil Steven Splielberg. Muzeum nabízí propracované expozice a demonstruje život spojený s obdobím holokaustu a nacistické okupace Polska.
Kazimierz čtvrť (Židovská čtvrť)
Naše putování po krakovských čtvrtí nekončilo a pokračovali jsme přes řeku Vislu do Kazimierz čtvrti, kde se nachází nejstarší zachovalá Stará synagoga. Byla postavena v 15. století v pozdně gotickém slohu a přestavěna mezi lety 1557–1570. Dispozičně budova odpovídá Staronové synagoze v Praze.
Blízko synagogy nás zaujalo malé street food místo Judah food Market, kde jsme si dali populární polskou Zapiekanku a obdivovali velkou pouliční malba Yehudal mural na vedlejší zdi.
Proplétali jsme se uličkami od jedné k druhé synagoze, od jednoho k druhému kostelu, až k místu, kde se natáčela část z filmu Schindlerův seznam. Nachází se zde spousty dříve obydlených objektů. Domníváme se, že i dnes v určitých částech čtvrti můžete pocítit atmosféru tehdejší nelehké doby, kterou zažívalo židovské obyvatelstvo. Po procházce jsme se jeli ubytovat do hotelu.
BÍLÁ SOBOTA
Pohádkový hrad Wavel
Druhý den našeho Velikonočního výletu jsme se pohybovali v historickém jádru Krakova. Zamířili jsme nejprve na hrad Wavel, který je spolu s centrem města Krakova zanesen na Seznamu světového dědictví UNESCO. Z jeho hradeb byl vidět krásný výhled na řeku Vislu. Dovnitř na prohlídku hradu z přelomu 11. a 12. století, jsme se nedostali, protože na všechny Velikonoční dny byl zavřený. Hrad tvoří čtyři křídla, která obklopují vnitřní dvůr, k němuž jsme se mohli dostat. Ven z hradního komplexu jsme vycházeli okolo katedrály svatého Stanislava a svatého Václava, korunovačního kostela a pohřebiště polských králů i dalších osobností, a skrz nejstarší ze tří vstupních bran.
Rynek Glowny
Poté jsme zamířili do čtvrti Stare Miasto na Rynek Glowny, tedy na hlavní největší náměstí Krakova. Je i současně jedno z největších náměstí v Evropě. Přestože ho Poláci považují za největší středověké náměstí Evropy, svou rozlohou 4 hektary (200×200 m) je o polovinu menší než Karlovo náměstí (kdysi Dobytčí trh) z roku 1348 v Praze.
Abychom si náměstí mohli celé prohlédnout, vyšli jsme na radniční věž ze 14. století a kochali se výhledem na Velikonoční trhy pod námi. Ty byly okolo budovy historické tržnice tzv. Sukiennice. Podlouhlá patrová budova vznikla po požáru v letech 1556–1559 a v 19. století byla rozšířena o novogotické arkády po obou delších stranách. My jsme procházeli přízemím, v němž byly dvě řady krámků s obrazy, různými typy oblečení nebo upomínkových předmětů. Trhy naopak nabízeli hlavně klobásy, sýry, malovaná vajíčka, Velikonoční dekorace, květiny a známé karamelové bonbony Krowki mnoha chutí.
Bazylika Mariacka
Poté jsme navštívili klenot náměstí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Tento Mariánský kostel patří mezi symboly města a z jeho severní věže hraje každou hodinu trubač melodii „hejnal“.
Když jsme vešli do kostela, zrovna probíhala bohoslužba a byli jsme svědky, jak o Velikonocích v Krakově na Bílou sobotu, si lidé nechávají světit jídlo, které si do kostela přinesou v košíčku zdobeném zelenými větvičkami většinou z vrby nebo břízy. Obsah košíčku bývá podobný, ale mírně se liší podle regionu. Nesmí chybět hlavně malované vajíčko, o které se po příchodu z kostela rodina dělí. Taková tradice byla pro nás neznámá a úplně jiná, než naše návštěvy kostela. Dětem se řekne ať si sedne do lavice, nikam neběhá a je tiše. Teď jsme viděli, jak celá rodina tryskem běžela dopředu chrámu ke knězi, vyzdvihla košík nad hlavu a nechala si jej posvětit.
Odpoledne jsme zamířili znovu do oblíbené čtvrti Kazimierz na večeři do Nova Resto Bar na houbové pierogy (pirohy). Za rohem jsme došli na ochutnávku piv v Omerta Beer baru. K výběru měli několik různých piv, a líbilo se nám, že měli na výčepu i české pivo Konrád 12°světlý ležák. Za dalším rohem jsme nepohrdli nočním zákuskem, špenátovou zapiekanku s kečupem na kruhovému Street food Okrąglak v Baru Oko. Zde se určitě zastavete!Určitě vás toto hladové okno nezklame.
VELIKONOČNÍ NEDĚLE
V Polsku je oslava Velikonoc spojena s mnoha akcemi plnými barev. Mezi ně patří samozřejmě velikonoční trhy plné květin či průvody pořádané o Palmové, neboli Květné neděli spojené s mnoha soutěžemi. Věřící v Polsku si svoje palmy vyrábí z krepového papíru. My jsme žádné krepové palmy neměli, za to jsme šli malým průvodem stromovou alejí do muzea.
Kopiec Kościuszki
Jeden ze čtyř Krakovských Kopců, navržených polským národním hrdinům, se nazývá Kopiec Kościuszki. Okolo toho kopce je stálá expozice věnovaná národnímu hrdinovi Tadeuszi Kósciuszkovi. Ocitli jsme se v multimediálním a interaktivním příběhu, kde místo tradičních vitrín byly použité prvky filmu, divadla nebo počítačové hry. Výstup na vrchol Kósciuszkovu Mohylu je točitý, můžete jít kolem z levé nebo z pravé strany. Výhled stál za to. Byly vidět Vysoké a Nízké Tatry a také Beskydy (domnívá se Zuzka).
Po procházce jsme si šli dát Pierogarnia Krakoviacy do malé malebné restaurace, která nabízí pouze pirohy s masem, zelím nebo omáčkou. Byly mnohem lepší než ty včerejší houbové. Doporučujeme!
A protože jsou Velikonoce nenapadne vás, pokud si to tedy předem nezjistíte, že bude spousty podniků v tomto období zavřených. K našemu překvapení i místní Aquapark. Proto volíme možnost jízdy městskou hromadnou dopravou z konečné na konečnou a poznáváme tak i ostatní části města. Po projížďkách jsme se šli toulat místními uličkami, které jsme neznali a podél řeky Wisla, přicházíme k atrakci Krakov Eye, u kterého je nápis I♥Krakow. Večeři bylo dost těžké sehnat, snad všechny polské restaurace a obchody všeho druhu v pozdním odpoledni zavřeli. Nezbylo nám, nic jiného než navštívit indickou restauraci, na kterou se povinnost pravděpodobně kvůli náboženským důvodům nevztahovala.
Tím to pro nás Velikonoční Krakov končí. Napište nám, zda máte podobné zážitky.
KAM V KRAKOVĚ?
RESTAURACE & HOSPODY
Kocham Naleśniki – místo se spoustou pouličního občerstvení do ruky
Przystanek Pierogarnia – různé druhy pirohů
Kazimierz food – místo se spoustou pouličního občerstvení do ruky
Haldi – Indická restaurace
Omerta Pub & more – velký druh piv na čepu
KULTURNÍ VYŽITÍ
Solný důl Wieliczka– stáří se odhaduje na cca 15 milionů let
Hrad Wavel– krakovský hrad
Fabryka Emalia Oskara Schindlera – místo kde Oskar Schindler zaměstnával židy za druhé světové války, slouží jako muzeum a připomíná historii této doby
Radniční věž – na náměstí Rynek Główny
Sukiennice – historická tržnice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kopiec Kościuszki – uměle navršený kopec vznikl mezi lety 1820–1823 k uctění památky národního hrdiny Tadeusze Kościuszka, bojovníka za nezávislost Polska na konci 18. století
UBYTOVÁNÍ A JINÉ SLUŽBY
VŠECHNA MÍSTA V JEDNÉ MAPĚ
ZDROJE
St. Mary’s Basilica in Krakow, Poland, Main Square. Strona główna – Bazylika Mariacka w Krakowie [online]. Copyright © 2023 St. Mary [cit. 01.04.2023]. Dostupné z: https://mariacki.com/en/
The “Wieliczka” Salt Mine. The “Wieliczka” Salt Mine [online]. Dostupné z: https://www.wieliczka-saltmine.com/individual-tourist
Krakov – průvodce | Cestujlevne.com. Cestuj levně tam, kam tě srdce táhne – Cestujlevne.com [online]. Copyright © 2023 Cestujlevne.com s.r.o. [cit. 01.04.2023]. Dostupné z: https://www.cestujlevne.com/pruvodce/polsko/krakov
