Pohádková Třeboň je náš první výlet. Rozhodli jsme se spojit to, co máme rádi do jednoho skvělého dobrodružství.
Rozhodli jsme se vydat na promyšlený výlet do Třeboně, která spojila dvě naše oblíbené činnosti do jedné, tedy turistiku a film. V prvním případě jsme využili vypůjčení cyklistických kol z půjčovny Českých drah a ve druhém jsme se stali účastníky Mezinárodního filmového festivalu animovaných filmů, který nabídl přehlídku snímků z celého světa a širokého spektra animace. Naším úkolem bylo relativně brzké vstávání, i když jsme si také v některé dny rádi přispali, abychom byli svěží. Ovšem priorita byla vždy stihnout toho co nejvíce! Plán byl tedy vyrazit na kolo, navštívit památky a aquapark, ochutnat místní speciality, užít si filmy, až zadek zdřevění, a využít společný čas pro poznávání nových míst. Zuzky počet získaných turistických známek byl v této oblasti také úspěšný 3 z 4.
- DĚTI
- CYKLISTÉ
- TURISTÉ
- RODINY
- HOSTEL
- VODA
1. DEN - PŘÍJEZD
První den jsme vyrazili v dopoledních hodinách přímým vlakem Českých drah z Prahy do Třeboně. Cesta bez přestupů trvala cca 2 hodiny. Na nádraží v Třeboni jsme si vypůjčili předem rezervovaná kola a jeli se rovnou ubytovat do Hostelu na Zámku. Jedná se o levné ubytování pro nenáročné v přímém prostředí odlehlého nádvoří zámku. Zuzka už tu jednou byla s rodinou a ubytování velmi vychvalovala, jak je blízko centru dění. Nějak ovšem zapomněla, že je v tomto typu ubytování poněkud chladněji. I přes veškerý diskomfort, nám nabídl kolárnu, společné sprchy a kuchyňku. To nám zcela stačilo.
Příjezdový den se nesl v duchu „jdeme to tu prošmejdit, ať víme, kde co je, a na co se můžeme těšit„. Naše ubytování se nacházelo prakticky „na zámku“, bylo pro nás tedy jednoduché se pohybovat v historickém jádru Státního zámku Třeboň. Můžeme říci, že jsme se cítili jako dvořané, kteří vyšli ze své komory a jdou přímo na královský dvůr. Začali jsme u kašny na nádvoří, ve které jsou chováni kapři Koi, které znáte z různých míst díky pestrobarevným zbarvením a jsou určeni primárně k dekorativním účelům. Součástí zahrady byla i početná skupina pávů, kteří se zde měli opravdu královsky a ladně se po nádvoří a prakticky celé historické části Třeboně procházeli. Bohužel dle tohoto článku, došla kastelánovi trpělivost, kvůli neukázněným turistům a pávy přestěhoval na zámek Konopiště.
V objevování pokračujeme dál. Přesouváme se do zámeckého parku, který je už přes 400 let součástí areálu, založen byl roku 1602 Petrem Vokem, šlechticem z rodu Rožmberků a významným způsobem se podílel na výstavbě Třeboně, kde nechal postavit celou řadu objektů a renovoval i zámek. Celý komplex nás velmi uchvátil, je to poklidný prostor, plný zeleně, určený k odpočinku, procházce, pikniku s přáteli či jen takovému posedávání.
Pokračujeme směrem do restaurace Krčma U Kellyho, interiérově upravené do středověkého-alchymistického stylu, kde ochutnáváme místní rybí speciality a užíváme si středověkou atmosféru. Jídlo nám velmi chutnalo a byly jsme spokojeni. Tím jsme završili první den. Cestou zpět jsme si nakoupili několik vstupenek na zítřek a kvůli květnovému dešti jsme pospíchali odpočívat do našich zámeckých komnat, abychom nabrali síly do dalšího dne.
2. DEN - FILMOVÝ DEN & PROHLÍDKA ZÁMKU TŘEBOŇ
Dnešní den nebyl ani tak o turistice a kolech, ale o filmech. Vstávat se nám moc nechtělo, protože v našem pokoji byla zima. Bohužel to byl přízemní pokoj a vůbec do něj nesvítilo slunce. Pokud se zde ubytujete, vyberte si pokoj v patře. Dělal jsem si ze Zuzky legraci, co to vybrala za ubytování, když v něm musíme nosit tři svetry. První film začínal v 10:00, tak kam se hnát? Proto ve společné kuchyňce jsme si připravili snídani a po deváté hodině vyrazili na filmy do kin v městských divadlech.
Velký zlý lišák
– Je dětský pohádkový snímek tří povídek, belgicko-francouzské spolupráce o dobrodružstvích, které číhají na Lišáka. Nejsme znalci animace, ovšem zpracování se nám velmi líbilo, jedná se o podobný druh animované pohádky a příběhu, na kterých jsme vyrůstali. Výsledkem je skvělá animace a perfektní humor, který není v některých okamžicích úplně jednoduchý pro děti. ČSFD udává hodnocení 84%.
Websterovi
– Další pohádka vyloženě určená pro dětské obecenstvo, což nám došlo, až po chvilce uvědomění si, že jsme si spletli sál s filmem uvedeným níže. ČSFD udává hodnocení 71%
Mutafukaz
– Animovaný vědeckofantastický film založený na komiksové řadě stejnojmenného krátkometrážního filmu. Snímek je určen pro starší diváky, protože děj byl poměrně akční a místy brutální. Postrádající hloubku kompenzovala propracovaná animace a skvělý soundtrack. ČSFD udává hodnocení 68%.
Seikai suro Kado
– Pro nás oba, asi největší překvapení tohoto festivalu. Japonský film s velmi hlubokým, až složitým příběhem, ve kterém vyspělá inteligence „Kado“ navštíví Japonsko a lidé jsou nuceni vyjednávat s tímto tajemným tvorem. Tato inteligence se objeví naráz i v jiných zemí a je zde vidět jak jednotlivé státy chtějí řešit problémy. Na jedné straně se někteří snaží o mírový dialog a jiné zase chtějí použít válečné prostředky. ČSFD udává hodnocení 68%.
Kočičí popelka
– Můj názor na tuto pohádku je velmi rozporuplný, jednalo se o celovečerní animaci, kde v kočičím světě je vyobrazena popelka, kterou ztvárňuje hlavní hrdinka kočka a děj je doprovázen střelnými zbraněmi. Nepřísluší mi proto hodnotit tento film, jelikož mě ze skoro celodenního sezení začalo bolet celé tělo a nemohl jsem poslední hodinu filmu vydržet sedět. ČSFD udává hodnocení 60%.
Prohlídka Státního zámku Třeboň
– Během dne jsme si udělali čas i na prohlídku Státního zámku Třeboň. Je to jeden z největších zámeckých komplexů v ČR, skádá se z více než 100 obytných místností. Jeho dnešní podoba je dílem renesančních stavitelů, kteří na místě gotického hradu vystavěli honosné sídlo šlechtického rodu Rožmberků. Další významný šlechtický rod Schwarzenbergů obohatil zámek barokními dostavbami na vnějším nádvoří.
3. DEN - KOLEM & PIVO
Třetí den v pohádkové Třeboni začal klidnou 15 km projížďkou kolem. Kola jsme si vyzvedli z kolárny našeho hostelu a vyrazili.
První zastávkou byla Schwarzenberská hrobka asi 1 km od našeho ubytování v tzv. anglickém parku u rybníka Svět. Bylo pro nás lákavé navštívit tuto stavbu a tak jsme využili i prohlídky. Samotná stavba začala roku 1874, vybudováním složitého systému odvodnění, zapuštěná pod úrovní terénu. Na stavbě se podíleli řemeslníci z celých jižních Čech a za 2,5 roku výstavby bylo prostavěno přes 251 zlatých. V hrobce je umístěno 26 rakví.
Pokračovali jsme kolem rybníka Svět ke kostelu sv. Jiljí. Zhruba v polovině cesty jsme se na lavičce domlouvali, zda budeme dále pokračovat, nebo se vrátíme. Okolní terén byl nasáklý vodou a pohyb na kolech se stával čím dál tím více neprůjezdný. Rozhodujeme se pokračovat, ovšem to jsme nevěděli, co na nás čeká. Po pár kilometrech totiž celou cestu kompletně blokovaly spadlé stromy a zhruba za polovinou výletu, se cesta stala zcela blátivou. Na kolech nebylo možné pokračovat, všude bylo bláto. Nejenom kola, ale i boty byly od bláta, ještě obtížnější bylo jej ze sebe setřást nebo jinak odstranit. Voda v rybníce nám pomohla je trochu očistit. Necelý kilometr od centra Třeboně jsme se občerstvili na Rybářské baště obědem, který znovu obsahoval rybí produkty. A to by byl hřích si nedat v Třeboni ryby. Jestli nám chutnalo? Bylo to výborné! Skvělá rajčatová polévka s kapřími hranolky a rolka s bramborovou kaší nám udělaly velkou radost.
Po vrácení kol do hostelu a malého odpočinku náš den pokračoval procházkou Tylovou ulicí, kde se nachází menší promenáda s obestavěnými hradbami, kopírující řeku Zlatá stoka. Cesta nás dovedla na prohlídku Pivovaru Regent. Jen málokterý pivovar ve střední Evropě se totiž může pochlubit tím, že existuje od roku 1379, což z něj dělá historicky nejstarší pivovar. „Ten musíme vidět!„, řekli jsme si. Prohlídka byla komplexní ukázkou celého procesu od začátku, až po konec výroby s ochutnávkou piva.
Večer jsme zakončili pivem a klobásou na pivovarské zahrádce a procházkou k rybníku Svět, kde při zapadajícím slunci, bylo vidět velké množství kaprů s krásným výhledem na celý rybník. V pozdním večeru, kdy začalo být chladněji jsme se vraceli do hostelu přes náměstí, kde se na velkém plátně promítal film Pračlověk.
4. DEN - POHÁDKOVÁ JÍZDA
Dnešní den zahrnoval nejdelší trasu na kolech cca kolem 37 km . Z centra jsem jeli po cyklistické stezce Okolo Třeboně směrem ke Kapli sv. Víta z roku 1761, kde příchozí cestu ke kapli dekoruje nádherná stromová alej. Za několika rybníky jako jsou např. Zadní kouty, Hraniční rybník, Vítek, Hodějovický rybník, jsme vjeli do lesa, kde si užíváme stínu a spoustu mravenišť. Odpočinek jsme si dopřáli v Občerstvení Rožmberk a pokračovali dál k místu, kde se po pravé straně nachází rybník Káňov a po levé Rožmberk a uprostřed protéká Zlatá stoka. Při blížení se k Třeboni se cesta měnila z lesní na betonové panely a to nebylo zcela příjemné pro jízdu na kole. Dojeli jsme zcela vyčerpaní.
Třeboňská rybniční soustava je nejrozsáhlejší v České republice. Tvoří ji rybníky na západ od levého břehu Lužnice a jejího úseku označovaného jako Stará řeka, které jsou přímo napájeny Zlatou stokou nebo jsou do ní vypouštěny. Je zde 75 rybníků a nejznámějším je rybník Rožmberk (647 ha). Samotná hráz je dlouhá 2430 m, kde rostou 150 – 400 let staré duby. Objem zadržované vody je přibližně 6,2 mil. m3. A o tom, že je hráz postavena opravdu důkladně, svědčí i důkaz, kdy při povodních v r. 2002 Rožmberk zachytil desetinásobek (asi 70–75 mil. m3) svého objemu, rozlil se na plochu 2300 ha, ale uchránil povodí Lužnice od větších škod.
Každoročně je zde velkou událostí výlov kaprů z rybníka Rožmberk, který se koná v průběhu října a samotná událost je doprovázena doprovodným programem.
K podvečeru se přemístíme do plaveckého bazénu – Wellnesscentrum Aqua viva. Kde využijeme sauny a bazénu.
5. DEN - KOUZELNÝ KLID
Dnešní den byl zahájen bolestí Zuzčiného krku, že by z toho vlhkého pokoje? Naštěstí já jsem byl v pořádku a zavelel jsem k co nejrychlejšímu úprku z hostelu. Na kolech vyrážíme směr obec Holičky, přes rozcestník Mlýnská stoka po betonových panelech uprostřed lesa. Přejeli jsme brod přes Lužnici, kde máme šanci si umýt kola a pokračovali k aleji na hrázi, který lemovala kanál Nové řeky. Zajížďkou do obce Stříbřec jsme vůbec nelitovali. V této obci u Starého rybníku jsme si našli krásné místo ve stínu a necelou hodinku jsme tam relaxovali. Velmi se nám líbilo okolí rybníka, protože jarní období poskytuje kolem něj spoustu zelené plochy a stínu, kde se může turista skrýt a vnímat klidnou atmosféru v celém okolí.
Druhá polovina výletu nám přinesla nejkrásnější část dnešního dne. Vraceli jsme se ze Stříbřece k rozcestníku Stříbřecký most, a pokračujíc po silnici, kde z jedné strany ji obklopuje rybník Vyšehrad a z druhé Stolec. Zhruba na začátku, kde již silnici neobklopuje okolní krajina, ale jen tyto rybníky přichází nekrásnější panoráma. Tady se musíte zastavit a užít si ten daleký pohled na silnici, kde je alej stromů a po stranách rybníky. Projeďte si to celé na kolech, nebo běžte pěšky je to opravdu krása!
Za obcí Stará Hlína jsme jeli po známé trase okolo rybníku Vítek do obce Nová Hlína, kde po chvilce jsme se schovávali před sluníčkem. Škoda, že bylo jaro, protože kolem nás bylo borůvčí bez borůvek. Z toho nás zaskočil hlad, proto jsme zastavili v blízké Restauraci Pergola u Sv. Víta. Moc rádi bychom vám dali pozitivní hodnocení, protože místo bylo velmi krásné. a všude to jen vonělo. Těšili jsem se na rybu z grilu, ale ryby došly a náš lísteček s objednávkou byl ztracen v míse s okurkami, nezbylo než si dát klobásu, na kterou jsme čekali přes hodinu. Proto prosím obrňte se, že by taková možnost mohla přijít a jestli máte lepší zkušenost, dejte nám vědět 🙂
Po příjezdu do Třeboně, jsme zamkli kola do kolárny a šli se podívat radniční věž, která je otevřená celoročně. Vystoupali jsme 100 schodů, po točitém schodišti a v každém mezipatře jsou k vidění malé výstavy, nebo mechanické závaží, řetězy, háky a další příslušenství spojené se starým mechanizmem hodinového stroje, který je sice funkční, ale není používán, neboť čas běží na elektrickém stroji. Z ochozů věže bylo možné dohlédnout do historické částí, ale i za brány města a do přilehlého okolí ležících rybníků. A protože jsme měli pěkné počasí prý jsme mohli vidět i Novohradské hory a Kleť.
Po takovém výšlapu jsme potřebovali občerstvení a to jsme našli v uličce Masné krámy ve schované kavárně s názvem Fajn Café, kterou musíme skutečně velmi pochválit. Dopřáli jsme si kávičku, Aperol, Campari a zákusky. Protože zákusek není večeře šli jsme si na večeři do Restaurace Regent GOLD, kde jsme byli už dvakrát zatím jen na zahrádce, tak po třetí jsme navštívili prostor uvnitř restaurace. A nebyla to chyba. Velmi ji doporučujeme. Dostanete skvělé pivo a výborně servírované a chutné jídlo! Tak dobrou noc, zítra ráno odjíždíme! Díky Třeboni za krásný čas!
ZDROJE
- Třeboňský zámek po letech přišel o pávy, mohou za to neukáznění turisté Zdroj: https://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/trebonsky-zamek-po-letech-prisel-o-pavy-mohou-za-to-neukazneni-turiste-20220705.html
- Schwarzenberská hrobka. https://schwarzenberska-hrobka.cz/historie-hrobky/
- Rybník Rožmberk. Třeboňsko. https://www.trebonsko.cz/rybnik-rozmberk
- Třeboňské rybníky – TOP 75. https://www.trebonsko.cz/padesat-nejvetsich-trebonskych-rybniku
- Věž staré radnice v Třeboni. Třeboňsko. https://www.trebonsko.cz/vez-stare-radnice-v-treboni
Krásný článek plný skvělých tipů na výlety. My jsme navštívili Třeboň minulé léto a velmi se nám tam líbilo, letos se chystáme znovu. Byli jsme ubytovaní v penzion V Klenbách https://vklenbach.cz/ a byli jsme velice spokojení, doporučujeme.